Etnologické perspektivy studia kulturního dědictví

Organizace UNESCO vznikla v roce 1945 jako Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu a Československo patřilo mezi první zakládající členy. Za dobu své existence prošlo UNESCO mnoha proměnami, především v náplni svých agend a programů. K těm nejdůležitějším patří ty, které se zabývají různými aspekty kultury, jejím poznáním i ochranou. Nikoli náhodou byl již v počátcích jedním ze spolupracovníků této organizace světově proslulý sociální antropolog Claude Lévi-Strauss (1908–2009), který na žádost UNESCO napsal soubor esejů Rasa a dějiny (1952), kde se zamýšlí nad rozmanitostí kultur a nutností tuto rozmanitost zachovat.

V roce 2003 byla na půdě UNESCO po mnoha vývojových peripetiích schválena Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví (Convention for Safeguarding of the Intangible Cultural Heritage), kterou Česká republika ratifikovala v roce 2009. Tento významný dokument nastolil nejen možnosti uchovávání nemateriálního kulturního dědictví z pohledu světového společenství, ale také nastínil celý teoretický koncept, z kterého dnes vycházíme jak v péči o kulturní projevy primárně nemateriální povahy, tak i v úvahách o kultuře, tradicích a jejich smyslu v současné společnosti.