„Jako matematická pravda i pravda zločinu může být přijata, jen když je úplně dokázána.“ Osvícenská spravedlnost a dekriminalizace sebevraždy

Cílem nebylo zločince odstranit, ale napravit, aby byl pro společnost užitečný a prospěšný. Soud tedy začal zjišťovat „polehčující okolnosti“, např. původ pachatele, prostředí, ve kterém žil, možnost nápravy, kauzální proces apod.

V roce 1975 vydal francouzský filozof Michel Foucault knihu Dohlížet a trestat, v níž se věnoval otázkám prosazování a vykonávání spravedlnosti v minulosti a současnosti. Vystihl v ní významný osvícenský obrat v myšlení, který způsobil přechod ke zcela odlišnému systému spravedlnosti, jenž Foucault charakterizoval jako odložení starého inkvizičního modelu a přechod k modelu empirického zkoumání. Vznikl tak složitý propletenec vědeckého dokazování, smyslového vnímání a zdravého rozumu. Kantem kritizovaná nesvéprávnost člověka měla být vymýcena vzdělaným soudcem, který se opře při stanovování pravdy (spravedlnosti) o poznatky vědy a svůj rozum. Spousta dosavadních přečinů byla posuzována jinak a také jinak trestána. Cílem nebylo zločince odstranit, ale napravit, aby byl pro společnost užitečný a prospěšný. Soud tedy začal zjišťovat „polehčující okolnosti“, např. původ pachatele, prostředí, ve kterém žil, možnost nápravy, kauzální proces apod.

Za zločince byli původně považováni také sebevrazi, jejichž tělo bylo trestáno posmrtně. Zhruba od 17. století se však postupně od trestů upouštělo a stále více se prosazovala snaha sebevraždu „omluvit“. V tomto procesu dekriminalizace se rovněž prosazovala věda, jelikož při vysvětlení sebevraždy hráli stále větší roli lékaři a moderní medicína. Na příkladu vyšetřování sebevražd Roziny Krkoškové a Jakuba Bartlíka z roku 1828 bude vysvětlen nový způsob chápání a vlastně tolerance sebevrahů.

PhDr. Radek Lipovski, PhD. pochází z Jablunkova, vystudoval Gymnázium v Českém Těšíně a historii na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Krátce pracoval v Archivu města Ostravy, od roku 2008 působil jako tajemník Centra pro hospodářské a sociální dějiny FF OU, jehož členem je dosud, a od roku 2013 jako tajemník katedry historie FF OU. V současnosti je v pozici zástupce vedoucího KHI FF OU. Ve výzkumu se zaměřuje na historickou demografii a kulturní dějiny 18. a 19. století. Za Filozofickou fakultu byl hlavním řešitelem projektu Velký historický atlas českého Slezska.