Molière: slova a věci aneb jak si (ne)porozumět

Zapsal-li se Molière tučným písmem do srdcí a myslí diváků a je-li dodnes i u nás nejhranějším francouzským dramatikem, vděčí za to své schopnosti bravurně rozehrát rozmanité struny veselí. V přednášce se zamyslíme nad základními kompozičními postupy a prostředky Molièrovy komiky. Mezi nimi lze v Molièrově rozsáhlém, tvarově i funkčně rozrůzněném díle rozpoznat následující prvky:
Postavy, jež se svými směšnými postoji a chováním „prohřešují“, často maně a nevědomky, proti platným normám.
Burleskní/groteskní degradace vysoké látky (hybridizace forem), kterou Molière využívá k tomu, aby na jevišti kontrastně a hyperbolicky vykreslil konkurující si modely dobových zdvořilostních norem.
Molièrova tragikomika a otázka soucitu, resp. strachu, tedy výsostně tragických afektů, v žánru komiky.
Syžetová/tematická výstavba opírající se o různé formy opakování podle principu revuálního varieté, která jsou z pohledu lineárně, resp. kauzálně budované zápletky „zbytná.“
Jazyková, gestická a scénická komika.

Vystižením provázaného a většinou simultánního působení výše vytýčených rysů lze podle našeho názoru dospět k poměrně přesnému nástinu jedinečného charakteru Molièrovy komiky.

Přednášející: PhDr. Záviš Šuman, Ph.D.