Od logopedie k psychologii kultu. Psychologický ústav představuje studentské výzkumné projekty

Studentská sekce Psychologického ústavu uvádí...

Odbornou garantkou akce je doc. Iva Burešová. 

Jak může logopedická třída ovlivnit nejen vývoj řeči, ale i chování dítěte

• Přednášející: Barbora Heřmanová

• Případová studie založená na dlouhodobé observaci jednoho předškoláka s vývojovou dysfázií odhaluje, jak se v průběhu půl roku proměnila jeho ochota spolupracovat a projevy negativismu. Zjistíte, jak odlišně vnímali v průběhu procesu adaptace na zaškolení do logopedické třídy dítě rodiče a učitelé – a proč může být logopedická intervence klíčem nejen k lepší komunikaci, ale i k harmonickému rozvoji osobnosti.

Jak dospívající zvládají stres: role vztahů a osobnosti

• Přednášející: Barbora Švambergová

• Proč někteří dospívající zvládají stres s nadhledem, zatímco jiní se pod tlakem uzavírají do sebe? Odpověď často spočívá v trojici klíčových faktorů – osobnosti, citových vazbách a způsobech, jakými se učíme se stresem zacházet. V příspěvku nahlédneme do období rané adolescence – času plného proměn, nejistot i příležitostí k růstu. Ukážeme si, jak vztah k významným blízkým osobám a osobnostní rysy ovlivňují to, jak dospívající čelí zátěži, jaké strategie volí a co to vypovídá o jejich duševní odolnosti. Cílem je nabídnout nový pohled na dospívání – nejen jako na bouřlivé hormonální období, ale jako na citlivou etapu, v níž se formují vztahy a vzorce zvládání stresu, které mohou ovlivnit psychickou pohodu člověka po celý život.

ADHD a časový management u univerzitních studentů

• Přednášející: Klára Voršilková

• Jak se vysokoškolští studenti s ADHD vyrovnávají s nároky na organizaci času a zvládání studijních povinností? A mění se jejich přístup v průběhu studia? Příspěvek nabídne pohled do světa studentů, pro které je čas často neuchopitelný a plánování představuje každodenní výzvu. Úvod přiblíží, jak osoby s ADHD vnímají čas odlišně, a následně představí výsledky kvalitativního výzkumu zaměřeného na jejich zkušenosti s časovým managementem. Dozvíte se, s jakými překážkami se potýkají, jaké strategie si vytvářejí a jak se jejich schopnosti mění během studia.

Antidepresiva v dlouhodobé léčbě: co (ne)říká věda a co pacienti

• Přednášející: Kamila Bednaříková

• Jak skutečně fungují antidepresiva při dlouhodobém užívání – a jak svůj každodenní život s nimi prožívají samotní pacienti? Příspěvek otevírá diskusi o efektivitě a limitech dlouhodobé léčby antidepresivy. Zaměří se nejen na vědecké poznatky o jejich účinnosti, ale i na subjektivní zkušenosti uživatelů – od prožívání vedlejších účinků až po dopad na vztahy a životní spokojenost. Výsledky výzkumu, který kombinuje kvantitativní i kvalitativní přístup, přináší komplexní pohled na to, jak antidepresiva ovlivňují nejen míru depresivity, ale i celkovou kvalitu života.

Strategické rozhodování ve hře DOTA 2: Role osobnostních a kognitivních charakteristik

• Přednášející: Martin Ondrůj
• Co ovlivňuje, jak hráči přemýšlejí a rozhodují se ve strategických online hrách? Příspěvek představuje výzkum zaměřený na vztah mezi osobnostními rysy, kognitivní flexibilitou, psychomotorickým tempem a strategickým stylem hráčů Dota 2. Pomocí kombinace sebehodnotících dotazníků a dat z platformy OpenDota bylo analyzováno herní chování 459 hráčů z celého světa. Výsledky naznačují existenci osobnostních a kognitivních rozdílů mezi jednotlivými rolemi i souvislosti mezi herními strategiemi a individuálními charakteristikami hráčů. Výzkum přináší nový pohled na to, jak se osobnost a kognice promítají do virtuálního rozhodování a týmové spolupráce v e-sportovním prostředí.

Když mozek onemocní: Jak skríningové testy pomáhají porozumět zotavení po poškození mozku

• Přednášející: Michaela Vrbová
• Co se děje s pamětí, pozorností a řečí po mrtvici či úrazu hlavy? A jak poznat, zda se mozek opravdu zotavuje? Příspěvek ukazuje, jak mohou jednoduché skríningové testy odhalit změny v myšlení i každodenním fungování člověka po poškození mozku. Na konkrétních příkladech z praxe se dozvíte, proč včasné rozpoznání kognitivních obtíží a cílená rehabilitace mohou zásadně zlepšit soběstačnost i kvalitu života. Výsledky výzkumu zároveň upozorňují na potřebu citlivějších nástrojů, které dokážou zachytit jemné, ale důležité posuny v procesu zotavení – a otevírají otázku, jak péči o pacienty dále rozvíjet.

Cesta do hlubin: psychologické aspekty vstupu do kultu 

• Přednášející: Barbora Herdová
• Co člověka přiměje vstoupit do kultu? A jaké pocity ho provázejí, když se stává jeho součástí? Přednáška nabídne fascinující pohled do psychologických procesů, které stojí za rozhodnutím jedince připojit se ke kultovní skupině. Na základě kvalitativního výzkumu přiblíží osobní prožívání člena kultu během počáteční fáze jeho zapojení – od prvotního nadšení a pocitu bezpečí až po vznikající pochybnosti. Odhalí čtyři klíčová témata: důvody pro vstup, emoční dynamiku prvních zkušeností, roli gurua a proces vlastní psychosociální proměny. Výsledky realizované studie ukazují, že rozhodnutí vstoupit do kultu může být výsledkem složitého souběhu životních zátěží, narušených vztahů, touhy po pomoci druhým i zklamání z institucí. Přednáška přinese hlubší porozumění zranitelnosti člověka v okamžicích, kdy hledá jistotu, smysl a přijetí – a ukáže, jak tenká může být hranice mezi vírou, důvěrou a manipulací.