Sekularizace jako posvěcení člověka

Jedním z nejdůležitějších společenských procesů probíhajících v novověku je tzv. sekularizace, tedy zesvětštění neboli odnáboženštění společnosti – náboženství postupně přestává pronikat jednotlivé oblasti života a výklad světa je stále více věcí vědy. Sekularizace ale nemusí znamenat jen mizení náboženství ze života společnosti, lze ji interpretovat také jako posvěcení původně nenáboženských skutečností. Sekularizace se v tomto vidění stává procesem, skrze nějž se ve světském životě lidí prosazují hodnoty původně připisované náboženské víře a světu nadpozemskému. Přednáška se tento proces pokusí ukázat na práci Hanse Joase o moderním posvěcení lidské osoby a na práci Roberta Kalivody o křesťanském chiliasmu jako původci ideje dějinné emancipace lidí. V důsledku těchto sekularizačních procesů začíná být jednotlivec zhruba od 18. století chápán jako něco posvátného a nedotknutelného a lidská společnost jako prostředkovatel stále lepšího a svobodnějšího života. Právě tento vývoj vytvořil antropologické základy moderního pojetí lidských práv a demokracie.