Tři Středoevropanky na "divokém" italském jihu. Ida Pfeiffer, Anna Řeháková a Hana Koseová na Sicílii.

• Přednáška Václava Grubhoffera / Ústav romanistiky FF JU

Itálie byla nejpozději od raného novověku patrně nejvýznamnějším cílem středoevropských cestovatelů. Méně navštěvovanou oblastí zůstával dlouho italský jih – zcela mimořádné cestovní destinace, dlouho cestovatelsky nedotýkané (bez ohledu na gender), představovaly oblasti na jih od Neapole, především pak Sicílie, jež byla vnímána jako tajemný a nebezpečný ostrov legendárních zbojníků, jako specifická realita prostoupená neutěšenými sociálními a ekonomickými poměry – v každém případě jako destinace naprosto nevhodná a zapovězená pro ženy cestovatelky. První dosud známé Středoevropanky, jež podnikly a popsaly svou cestu na Sicílii, vstoupily do ryze mužského cestovatelské diskurzu o Sicílii až ve 40. letech 19. století. Patřila k nim i mimořádná rakouská cestovatelka Ida Pfeiffer (1797–1858), jež strávila na Sicílii několik dní na počátku října 1842. Jedinými českými cestovatelkami, jež se v období druhé poloviny 19. a počátku 20. století odvážily vypravit na Sicílii a o svých cestách zanechaly písemné svědectví, byly zkušené turistky, učitelky a představitelky osvětového feminismu, sestry Anna (1850–1937) a Eliška (1846–1915) Řehákovy, a méně známá cestovatelka Hana Koseová (1873–1931).