Děkanka Filozofické fakulty MU Irena Radová při Slavnosti Týdne humanitních věd ocenila vynikající výkony akademických pracovnic a pracovníků i studujících. Součástí ceremonie bylo rovněž vyhlášení výsledků ankety, v níž členové fakultní komunity vybírali sovu, kterou fakulta adoptuje z brněnské ZOO.
V rámci Týdne humanitních věd se pravidelně koná slavnost, při níž nejvyšší zástupce fakulty předává ceny za vynikající závěrečné studentské práce a za významný tvůrčí čin. Tato ocenění jsou udělována od roku 2013, v posledních letech k nim také přibyly Cena děkana FF MU za popularizaci humanitních a společenských věd a Cena děkana FF MU za rozvoj zahraniční spolupráce. Slavnost proběhla v úterý 15. listopadu 2022 od 14:00 hod. – po dvou letech opět za účasti fakultní veřejnosti.
Slavnost zahájila přednáška loňského laureáta Ceny děkana FF MU za významný tvůrčí čin: prof. Václav Blažek z Ústavu jazykovědy a baltistiky FF MU představil Baltský a italický pantheon ve světle srovnávací jazykovědy.
Součástí Slavnosti bylo také krátké vystoupení Akademického smíšeného pěveckého sboru Pečman pod vedením Jana Špačka, při němž zazněly skladby Wolfganga Amadea Mozarta a Leoše Janáčka.
Všem oceněným blahopřejeme!
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
srdečně Vás všechny vítám u příležitosti Slavnosti týdne humanitních věd. Sešli jsme se opět po roce, abychom oslavili vynikající výkony našich kolegyň a kolegů v různých oblastech. Než tak však učiníme, dovolte mi pár neslavnostních slov, která však naléhavě adresuji všem členům naší fakulty.
Letošní rok byl kromě činností, jež jsou běžnou a milovanou náplní našich pracovních dnů, tedy kromě výuky, bádání a studia, věnován v oblasti administrativy rovněž genderovému auditu. Jakkoliv vím, že tento a podobné procesy jsou často předmětem znechucení, a ne každý je nadšeně vítá, určitě nebude nikdo pochybovat o tom, že pokud jsou podobné akce provedeny dobře, mohou přinést zprávu o skrytých problémech. Problémech, které by mohly prostoupit jako nákaza širší komunitou a mohly by mít nepříjemné dopady, podobně jako neléčená nakažlivá nemoc.
Přípravu auditu jsem proto sledovala s velkým napětím, jaké výsledky přinese. Závěrečná zpráva sumarizující výstupy dotazníkových šetření a skupinových i individuálních rozhovorů s akademickými i neakademickými zaměstnanci, stejně jako se studujícími bude vám všem brzy k dispozici. Audit zahrnoval mnoho oblastí, z nichž namátkou vybírám tyto: Proměna organizační kultury; Kombinace práce a rodičovství; Vyrovnané zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích; Opatření proti sexuálnímu obtěžování a dalším formám genderově podmíněného násilí; Studium a studentská populace. Problematiku všech těchto oblastí univerzita i fakulta již delší dobu řeší. Měla jsem tedy dobrou naději, že výsledky auditu vyzní pozitivně. A v mnoha ohledech se má naděje naplnila, místy však přece jen probleskly zprávy o problémech. Přitom právě pro řešení těchto problémů již na univerzitě mechanismy existují: ať už je to možnost obrátit se se svými potížemi při studiu na studentského zástupce v programové radě, požádat o podporu Ochránkyni práv univerzity, nebo získat psychologickou pomoc jako prevenci proti vyhoření. Budiž tyto tři možnosti dostatečnými příklady, že univerzita si uvědomuje, že v každém společenstvu vyvstávají komplikace, akademii nevyjímaje, a že je chce řešit. Z genderového auditu je však zjevné, že ne vždy informace o možnostech proniknou ke všem, obzvláště ne k těm potřebným.
Neustále jsme totiž bombardováni záplavami zpráv, směrnic, informací a ty, které jsou esenciální, tak někdy zapadnou na dno, utopí se. Je mi to líto a rozhodně slibuji, že se budeme s vedením snažit co nejvíce, abychom věci důležité doručili ke všem, jichž se týkají.
Když jsem zahajovala Slavnost Týdne humanitních věd vloni, byla má slova poněkud příkrá. Připomínala jsem, že ne vše je na fakultě v pořádku, že máme mnoho rezerv, na jejichž odstranění je třeba pracovat. Působila jsem ve svých slovech jako otrok, který ve starém Římě připomínal triumfujícímu generálovi jeho člověčenství, omylnost a chyby. Sókratés by možná řekl, že jsem byla střeček popichující ušlechtilého koně, aby nebyl lenivý. Dnes však naopak doufám, že jsem těm z nás, kdo spíše než popíchnutí potřebují oporu, připomněla, že Masarykova univerzita ani filozofická fakulta na ně nezapomínají. Vždy je tu někdo, na koho se mohou obrátit, ať mají jakékoliv svízele. A pokud si náhodou nejsou jisti, kam se obrátit, pokud tuto informaci nenaleznou na Portále zaměstnance ani na stránkách fakulty, ať jdou klidně za děkankou. Určitě si na ně udělá čas a nasměruje je, kam je třeba.
A nyní se již vracím k původnímu účelu našeho shromáždění. Stejně jako vloni děkuji předem všem oceněným za to, co pro fakultu dělají, ze srdce jim blahopřeji a držím palce, aby svými příštími výkony ty stávající překonali.
Irena Radová
Mgr. Bc. Libor Juhaňák, Ph.D., Mgr. Klára Záleská, Ph.D., doc. Mgr. Jiří Zounek, Ph.D.
Life and Learning of Digital Teens. Adolescents and digital technology in the Czech Republic
Cham: Springer Nature, 2022. 254 s.
Ústav pedagogických věd FF MU
Publikace vyšla v prestižním nakladatelství Springer a je založena na výsledcích několikaletého výzkumného projektu, který se zaměřil na to, jakým způsobem vstupují digitální technologie do každodenního života a učení adolescentů (digital teens), a to v různých kontextech a v různých prostředích. Na rozdíl od jiných výzkumů výzkumný tým pod vedením doc. Jiřího Zounka sleduje učení adolescentů nejen ve škole, ale i různé podoby jejich učení mimo formální vzdělávání, ať už v rodině, mezi vrstevníky nebo v online prostoru. Výzkum tak originálním způsobem přispěl k poznání jednoho z významných témat současného vzdělávání i pedagogiky, a to nejenom v České republice, ale představuje i přínos pro mezinárodní odbornou veřejnost.
Prof. PhDr. Daniel Špelda, Ph.D., působí na Katedře filozofie FF MU. Ve svém výzkumu se zaměřuje na filozofické problémy, pojmy a kategorie, které hrály důležitou roli ve vývoji raně novověké vědy. V posledních letech se zabývá otázkou, jak raně novověcí filozofové chápali dějiny svého oboru a své postavení v průběhu kulturních dějin.
doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc.
Ústav klasických studií FF MU
Jarmila Bednaříková vydala pět obsáhlých monografií věnovaných Velkému stěhování národů, z obecného hlediska i hlediska jednotlivých etnik, která byla do stěhování národů zapojena, a přeložila některé dosud nepřeložené prameny, které z této doby pocházejí. Přestože jsou její práce navýsost odborné, současně jsou psány velmi srozumitelným stylem, takže našly velký ohlas i u širší veřejnosti, o čemž svědčí dotisky a opakovaná vydání.
Další významnou oblastí jsou učebnice pro základní i střední školy, na jejichž tvorbě se paní docentka podílí. Mimo to je autorkou výukových materiálů pro žáky v rámci tzv. mjuniversity. Řadu let spolupracuje také s univerzitou třetího věku. Paní docentka je často vyhledávána redaktory z televize a rozhlasu, protože dokáže i o velmi složitých a kontroverzních tématech mluvit věcně a přesně, přitom však téměř s beletristickou dikcí.
1. místo
Mgr. Jan Čapek, Ph.D.
The Figure of the Vampire: Schizoanalysis and the Commodification of Anxiety in Gothic and Horror Fiction
Vedoucí práce: Stephen Paul Hardy, Ph.D.
Katedra anglistiky a amerikanistiky FF MU, obor Literatury v angličtině
Dizertace se za pomoci aplikace Deleuzoguattariovské perspektivy, zaměřené na radikalizaci psychoanalytického myšlení Sigmunda Freuda a Jacquese Lacana, a jeho syntézu s historicky-materialistickou kritikou kapitalistického módu společenské produkce snaží o otevření postavy upíra širší interpretační perspektivě, než se zdá být možná v rámci obvykle aplikovaných psychoanalytických a historicky materialistických přístupů. Dizertace interpretuje upírovu funkci v kultuře jako podmíněnou kapitalistickým módem společenské produkce.
Mgr. Jana Nenadalová, Ph.D., působí v Laboratoři pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA) při Ústavu religionistiky FF MU. Odborně se zabývá kognitivní religionistikou, náboženskou zkušeností či alternativní spiritualitou. Je členkou redakční rady recenzovaného odborného studentského časopisu Sacra.
2. místo
Mgr. Monika Enenklová, Ph.D.
Jinak než spálením podezřelých těl nelze.“ Případové studie k interpretaci posmrtné magie na moravsko-slezském pomezí
Vedoucí práce: doc. Mgr. Tomáš Malý, Ph.D.
Historický ústav FF MU, obor Historie – české dějiny
Tématem disertační práce se stal fenomén posmrtné magie, která se v rámci českých zemí projevila na moravsko-slezském pomezí v 17. a 18. století na panstvích Bruntál a Sovinec, Libavá a Velké Heraltice. Na základě podrobné analýzy sedmi vybraných případů přináší komplexní obraz jevu, který je zasazen do kontextu proměny společenského diskurzu i situace na trestněprávním poli. V komparaci s badatelskou diskuzí věnující se lidové religiozitě a čarodějnické perzekuci v raném novověku se zabývá spouštěcími momenty, průběhem případů, zúčastněnými aktéry a jejich intencemi, přičemž současně sleduje vliv prostředí, dobových poměrů a sociální interakce v rámci komunity na pozadí širšího kulturně-společenského rámce.
Mgr. Eduard Lazorík, Ph.D., působí na Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU. Odborně se mj. zabývá středověkou písemnou kulturou na Slovensku.
3. místo
Mgr. et Mgr. Barbora Svobodová, Ph.D.
Role literatury v systému meziválečného baťovského Zlína
Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A.
Ústav české literatury FF MU, obor Česká literatura
Práce se věnuje roli literatury v rámci fenoménu meziválečného baťovského Zlína, na který pohlíží jako na komplexní společensko-podnikatelský systém vycházející z ideálů průmyslové modernity. Soustředí se jak na vizi literatury vhodné pro zaměstnance někdejšího obuvnického závodu odvozené především z představ a preferencí obou jeho čelních představitelů, tak také na jejich snahy tuto vizi uplatňovat, ať už prostřednictvím výchovy čtenářů, nebo snahou působit na spisovatele.
Mgr. Terézia Porubčanská, Ph.D., působí na Ústavu filmu a audiovizuální kultury FF MU. Odborně se mj. věnuje dějinám kinematografie a sociokulturním fenoménům.
Mgr. Martina Ježová
Vliv latiny na užití částic ve staré a střední češtině
Vedoucí práce: Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D.
Ústav českého jazyka FF MU, program Český jazyk a literatura
Práce se zabývá vlivem latiny na pragmatické a syntaktické vlastnosti staročeských a středněčeských výrazů „zajisté“ a „pak“. Předmětem analýzy jsou jejich funkce v různých typech vět dle postoje mluvčího a vývoj jejich slovosledu napříč starou a střední češtinou. Podrobná analýza funkcí je založena primárně na datech excerpovaných z korpusů Staročeská textová banka a Středněčeská textová banka Vokabuláře webového.
Z posudku: Ke svému výzkumu autorka přistoupila zcela průkopnicky – vytvořila svou vlastní metodologii a následně analyzovala jazyková data (celkem cca 2,5 tis. dokladů)... Realizovaný výzkum přinesl zcela originální výsledky, týkající se jednak nových funkcí zjištěných u obou partikulí, dále jejich výrazné vývojové dynamiky a v neposlední řadě jejich slovosledného chování. Odhalil, jak velmi silným vlivem mohla latina na postupně se vyvíjející češtinu působit, a také v rámci zkoumaného fenoménu znovu potvrdil, jak výrazně byla střední čeština latinizována.
Mgr. Aleš Kupský studuje na Historickém ústavu FF MU. Svou diplomovou práci postavil na pramenech úřední provenience, které jsou dosud velmi málo badatelsky vytěžené. To mu umožnilo nahlédnout do duchovního světa evangelíků před vydáním tolerančního patentu z roku 1781.
Mgr. Martin Košťál
Analýza vědeckého využití virtuální rekonstrukce
Vedoucí práce: Mgr. Petr Dresler, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie FF MU, program Archeologie
Základní otázkou na kterou magisterská práce odpovídá, je myšlenka zda virtuální rekonstrukce může být použita pro analýzu a zda tato data dokáží rozšířit stávající intepretace. To je provedeno na základě pramenné rešerše a aplikováním virtuálních experimentů, jehož základem je parametrický model středověké rurální architektury z období konce 14. století.
Z posudku: Práce v našem prostředí přelomový význam, neboť jde o jeden z prvních pokusů o získávání nového horizontu dat ze 3D rekonstrukčních počítačových modelů (i v evropském měřítku se podobný typ prací teprve začíná etablovat).
Mgr. Patrícia Michalovičová vystudovala anglický jazyk a literaturu na Katedře anglistiky a amerikanistiky FF MU. Ve své práci působivě dělí zkoumané fiktivní postavy do tří odlišných kategorií.
Mgr. Radoslava Kacová
Design of Sequencing Data Management and FAIRification at Oncology Institute
Vedoucí práce: Mgr. Zdenka Dudová, Ph.D.
Katedra informačních studií a knihovnictví FF MU, program Informační studia a knihovnictví
Jednou z techník, ktorú Masarykův onkologický ústav (MOU) využíva pre diagnostiku pacientov je sekvenácia DNA/RNA, ktorá generuje obrovské množstvo surových dát využiteľných pre ďalší výskum. Hlavným problémom, ktorým sa diplomová práca zaoberá je súčasná nemožnosť zdieľať tieto sekvenačné dáta s externými výskumníkmi kvôli ich nedostatočnému popisu a správe. Súvisiacim problémom sú vysoké kapacitné nároky na ukladanie veľkého množstva sekvenančých dát, ktoré sú v súčasnosti zálohované na prenosných médiách bez akéhokoľvek čistenia a spracovania.
Z posudku: Obhájená práce excelentně propojuje oblast aplikovaných informačních věd a datového kurátorství... Pracovat se sekvenčními daty DNA/RNA není zcela triviální dovednost a diplomantka precizním a systematickým postupem dokázala překonat četné metodologické problémy, které se s tímto interdisciplinárním tématem pojí.
Mgr. Marek Štvrtňa vystudoval informační studia a knihovnictví na Katedře informačních studií a knihovnictví FF MU. Ve své diplomové práci, jež překračuje hranice své disciplíny, se zaobírá nově se formující výzkumnou oblastí sonifikace dat, kvůli čemuž se musel vyrovnat s nedostatkem relevantních dokumentů.
Bc. Vojtěch Svoboda
Hledání dostupné metody moderní analýzy reakčních časů v měření analytického/holistického kognitivního stylu
Vedoucí práce: Mgr. David Lacko
Psychologický ústav FF MU, obor Psychologie
Metody měření analytického a holistického kognitivního stylu využívající reakční časy jsou analyzovány buď příliš povrchně, nebo příliš zdlouhavě. V této pre-registrované práci tedy posuzujeme vhodnost použití analytického modelu posunutého lognormálního rozložení, který je relativně rychlý a informačně bohatý. Jeho výsledky srovnáváme s výsledky dvou dalších modelů: Linear Ballistic Accumulator a shifted Wald distribution model. Z našich výsledků vyplývá, že rychlejší model reakčních časů nemůže nahradit složitější modely bez značné ztráty informace.
Z posudku: Vojtěch Svoboda si musel samostatně a tvořivě poradit s pokročilými metodami statistické analýzy dat. Je samozřejmé, že na nadstandardně vysoké úrovni práce mají zásluhu také vedoucí a konzultant, kteří autora zapojili do svého výzkumného projektu, ale to je příklad dobré praxe, jak dosahovat výzkumných a publikačních úspěchů – předávat témata a metodologická řešení studentům už od této pregraduální úrovně. Za zmínku stojí, že přínos autora k řešení výzkumného úkolu už v bakalářském studiu byl zjevně tak výrazný, že ho ostatní řešitelé projektu uvedli jako spoluautora studie.
Bc. Lucie Křivánková studuje učitelství historie pro střední školy na Historickém ústavu FF MU. Při zpracování své bakalářské práce kriticky zkoumala středověké prameny a na jejich základě dospěla k významným zjištěním.
Bc. Michaela Hulmanová
Asymmetry of cumulative readings with distributive conjunctions: an experimental study
Vedoucí práce: doc. PhDr. Mojmír Dočekal, Ph.D.
Ústav jazykovědy a baltistiky, obor Obecná jazykověda
Táto práca skúma dostupnosť kumulatívnych čítaní pre českú distributívnu spojku i vzhľadom na subjektové a objektové asymetrie a distance distributivitu. Asymetria odkazuje na nepravidelnú dostupnosť kumulatívnych čítaní. Tieto nepravidelnosti pramenia z polohy i voči subjektu alebo objektu vety. Práca je založená na analýzach asymetrie kumulatívnych čítaní distributívnych univerzálov ako every a each v anglickom jazyku. Okrem subjektových a objektových asymetrií sa táto práca zameriava aj na skopus i, skúmajúc tak aj distance distributivitu.
Z posudku: Michaela Hulmanová performed original and useful experimental research on a previously understudied issue... In fact, a revised version of this work […] would make a great contribution to leading conferences in the field such as Sinn & Bedeutung or SALT.
Bc. David Kubíček studuje filozofii na Katedře filozofie FF MU. Orientuje se v řadě pokročilých filozofických teorií a mj. se osobně setkal s filozofem Mattim Eklundem, jehož argumentem se v práci zabýval.
Bc. Daniel Śniežek
Breviář kněze Antocha z Přelouče jako hymnologický pramen
Vedoucí práce: PhDr. Stanislav Tesař
Ústav hudební vědy FF MU, obor Hudební věda
Práce se věnuje komparaci liturgického a paraliturgického repertoáru přeloučského breviáře kněze Antocha s repertoárem Jistebnického kancionálu, a dále v pokusu o identifikaci věroučného zaměření pramene včetně muzikologické analýzy jeho paraliturgické vrstvy tvořené výběrem husitských písní.
Z posudku: Pramen dosud nebyl reflektován ani v rámci starší české literatury, natož v české muzikologii. Práce představuje mimořádně argumentačně i formálně vyspělý text. Autor zde shromažďuje velké množství cenných informací, avšak také zde uplatňuje výtečné analytické postřehy, tj. oceňuji spektrum otázek, nad nimiž v kontextu pramene i jednotlivých písní uvažuje.
Bc. Katarína Petreková studuje počítačovou lingvistiku na Ústavu českého jazyka FF MU. Ve své bakalářské práci provedla důkladnou lingvistickou analýzu, na jejímž základě vyvinula funkční aplikaci, která foneticky přepíše český text.
Při tradiční Slavnosti Týdne humanitních věd obdrželi studující ceny děkanky fakulty za vynikající kvalifikační práce. Udělena byla také cena za významný tvůrčí čin a za popularizaci humanitních a společenských věd.
Podpoří chov a ochranu ohroženého puštíka bělavého.
