Olga Tokarczuk na Moravě a ve Slezsku
Nejen Čechy, ale i Morava a Slezsko už měly tu čest poznat jednu z nejlepších a nejčtenějších současných polských autorek – Olgu Tokarczuk. Tato významná nositelka Nobelovy ceny za literaturu navštívila Českou republiku mnohokrát, a tvrdí dokonce, že "na české straně je svět krásnější".
Česká vydání a překladatelé
Českému čtenáři objevilo tvorbu polské autorky brněnské nakladatelství Host. Dvorním překladatelem Olgy Tokarczuk se stal Petr Vidlák, ale její knihy vyšly také v překladech Ivety Mikešové (Hra na spoustu bubínků, Periplum, Olomouc 2005), Jana Fabera (Anna In v hrobkách světa, Kniha Zlín 2008) a román Běguni přeložili Petr Vidlák a Pavel Peč (Host 2008).
Ukázka z románu Běguni a vyprávění o Olze Tokarczuk
V následujících odstavcích najdete zmínky o několika akcích nebo představeních, které se konaly na území Moravy a ve Slezsku a mají spojitost s Olgou Tokarczuk. Akce jsou seřazeny chronologicky a pod každou z nich jsme umístili odkazy na webové stránky.
V rámci tohoto textu i v galerií pod články publikujeme pozvánky, plakáty a fotografie ze soukromého archivu Renaty Putzlacher-Buchtové.
Pravěk a jiné časy v Těšínském divadle
V Těšínském divadle v Českém Těšíně působí dvě scény – česká a polská. Kromě nich je zde ještě třetí divadelní soubor, loutková scéna Bajka.
Hra Pravěk a jiné časy na motivy stejnojmenné knihy Olgy Tokarczuk měla v Těšínském divadle českou premiéru v roce 1999. Divadelní úpravu Piotra Tomaszuka přeložila do češtiny Renata Putzlacher-Buchtová a režíroval ji Ondrej Spišák.
Denní dům, noční dům ve Slováckém divadle
Ve světové premiéře uvedlo Slovácké divadlo v Uherském Hradišti v roce 2011 dramatizaci románu Denní dům, noční dům, který přeložil do češtiny Petr Vidlák. Režie se zhostil Radovan Lipus, český divadelní, filmový a rozhlasový režisér a autorkou dramatizace je polsko-česká básnířka, spisovatelka a překladatelka Renata Putzlacher-Buchtová. Od začátku věděla, že adaptovat dílo Olgy Tokarczuk pro divadlo není jednoduchá práce, jelikož autorčin styl se vyznačuje neepičností a fragmentárností: „Když jsem ji psala, Olga nevěřila, že lze tyto spletité příběhy z Kladské kotliny realizovat na divadelní scéně.“ (citováno ze stránek Kláštera Broumova)
Všichni umělci se svého úkolu zhostili skvěle – dokládá to dopis Olgy Tokarczuk, který po zhlédnutí inscenace napsala divadelníkům. Oceňuje v něm výkon nejen herců, ale i ostatních umělců, kteří se nějakým způsobem podíleli na přípravě této hry. Uvádí také, že to pro ni byl velký zážitek.
Literární kritik a publicista Jiří P. Kříž nominoval Denní dům, noční dům v Anketě kritiků na hru roku 2011.
„Hlavní slovo má realita takřka magická, téměř márquezovská. Řekl bych, že to byl v roce 2011 dramaturgický počin opravdu nejvýznamnější!“ (citováno z odůvodnění Jiřího Kříže)
Rozhlasové drama Dočasná havárie
V roce 2014 napsala Olga Tokarczuk exkluzivně pro Český rozhlas Vltava rozhlasové drama Dočasná havárie – jedná se o jednosituační hru, jejímž tématem je havárie, která postihne město. Postupně přestává fungovat televize, rozhlas i telefonní spojení, a v průběhu hry se ukazuje, že celosvětové následky této havárie budou pravděpodobně mnohem horší.
Podobně jako v jiných dílech Olgy Tokarczuk se i zde objevují motivy typické pro její tvorbu – zvířata jako mlčenliví svědci nebo vlastní filozofie o přirozeném řádu světa a o smyslu katastrofy.
Olga Tokarczuk v České televizi
Román Olgy Tokarczuk Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých, často označován jako "morální thriller", se dočkal také filmového zpracování. Film Pokot (v češtině Přes kosti mrtvých) byl natočen v roce 2017. Režie se ujala Agnieszka Holland, držitelka mnoha ocenění, mj. Zlatého glóbu za nejlepší cizojazyčný film, a také nominována na Oscara.
Právě o tomto filmu a autorce literární předlohy byla 19. 4. 2017 zmínka v České televizi, kde se Olga Tokarczuk k filmu krátce vyjádřila.
Dny polské kultury v Brně
Dny polské kultury v Brně jsou významný projekt, který se opakuje každoročně od roku 2011. V rámci programu je možné poznat polskou kulturu z různých aspektů – shlédnout polské filmy, poslechnout si hudební vystoupení, navštívit fotogalerii či komiksovou výstavu, ochutnat pravou polskou kuchyni v restauraci Baroko, a především se seznámit s tvorbou současných polských spisovatelů, například Ewy Lipské, Mariusze Surosze nebo Olgy Tokarczuk, která přijela do Brna na Dny polské kultury v roce 2017.
Literární večer s nejčtenější současnou polskou spisovatelkou byl věnován jejímu novému románu Knihy Jakubovy a byl doplněn prohlídkou výstavy o dějinách polských Židů a koncertem. Je důležité zmínit, že Knihy Jakubovy vznikaly částečně i v Brně, a hlavní hrdina, Jakub Frank, zde také nějaký čas působil (žil v Brně na Petrově naproti katedrály). Olga Tokarczuk tak čtenářům umožnila nahlédnout do brněnské historie druhé poloviny 18. století. V jejích dílech se velmi často objevuje motiv víry, proto je namístě zmínit také komunitu tzv. frankistů, "která se v Brně věnovala uzavřenému duchovnímu životu, ale i čilému obchodu".
Za toto dílo autorka obdržela cenu Nike – jak od poroty, tak od čtenářů. Cena Nike je polská prestižní literární cena, v Česku máme podobné ocenění - Magnesia litera. To, že je dílo velmi kladně hodnoceno i českými čtenáři, dokazují četné nadšené ohlasy.
Bez stereotypů. Češi a Poláci o sobě navzájem
Dne 21. 4. 2017 proběhl v těšínské literární kavárně Avion diskusní salon, jehož hosty byly Olga Tokarczuk a Renata Putzlacher.
Městská knihovna v Českém Těšíně připravuje od roku 2013 ve spolupráci s polskou institucí Zamek Cieszyn tento česko-polský projekt, jehož ideou je setkání dvou osobností, které k sobě mají blízko svým profesním zaměřením i srdcem. Projekt je realizován formou česko-polských diskusních salonů.
Z polské reality se Česko jeví jako země otevřená a liberální
„Sice si o vás pořád myslíme, že jste takoví pepíci, zároveň se však na jih často díváme právě se závistí, v tom dobrém slova smyslu. Ve své knize Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých jsem to trochu nadlehčila a vytvořila obraz Čechů, kteří po večerech nedělají nic jiného, než že sedí u krbu a čtou Blakeovy básně.“
Asi mám českou karmu, říká spisovatelka Tokarczuková
Autorka má k Česku dlouhodobě silný vztah. „Mám asi nějakou českou karmu. Bydlím 200 metrů od české hranice. Čím jsem starší, tím jsou vazby silnější,“ řekla spisovatelka na debatě (2017) s brněnskými čtenáři.
Zpracovala Tereza Hermanová